Nemohu to říct

Když řeknu slova miluji tě, tak mě to musí hřát hluboko u srdce.
Musí mě to hřát a rozproudit teplo do celého těla. Až k prstům u nohou, až po roztřepené konečky vlasů. Musí v tom být jistota a něha. Důvěra v sebe sama a důvěra v tebe.

A tak nemohu vyslovit tato dvě slova, protože uvnitř cítím jen chlad a prázdno. Nejsem tam ani já, ani ty. Jen podivný smutný a tíživý pocit. Vzpomínky, spousta vzpomínek.

Jenže ty nestačily, aby srdce neuvadlo, jako řezaná růže, která mi tu zbyla ve váze.
Zvadlo a pak uschlo. A i když se může zdát, že na pohled vypadá pořád krásně, není tomu tak. Ztratilo radost a vůni.