Anděl

Prokřehlé prsty staré vychovatelky přeběhly po klaviatuře s jistým důrazem. V pozadí zazněla kytara a housle. Kostelem se rozezněl pěvecký sbor. Slabé hlásky děvčat se spojily a vykouzlily silný tón. První vánoční píseň kroužila kolem každého z nás.

Skrz skleněnou vitráž pronikaly měsíční paprsky. Zmrzlé obláčky vzduchu se mi vznášely od úst.
Dívala jsem se někam nad hlavy zpěváčků do maleb na zdech, poslouchala melodii a v myšlenkách tu píseň zpívala s nimi. Nepatrně jsem se pohupovala ve špičkách, aby mi nebyla zima.

Pohledem jsem vyšplhala po točitém pilíři až vysoko do středu křížové klenby odkud na mě hleděla bledá tvář anděla. Měl přivřené oči, dlouhé vlasy spletené kolem hlavy do věnečku, ruce měl sepnuté v modlitbě a záda mu zdobila veliká roztažená křídla. 

Pod řasy se mi zaleskla slza a i když jsem se jí snažila sebe víc zadržet, tak stejně spadla na tvář a sklouzla po ní dřív, než jsem jí stačila chytit.
,,Cink,'' rozlehlo se, když kapka dopadla na kamennou dlažbu.